Spojené státy v úterý zahájily vojenské údery proti Íránu a znovu zavedly sankce na prodej íránské ropy. Reagovaly tak na útoky na tři obchodní lodě poblíž Hormuzského průlivu, uvedl list New York Post a server MS NOW.

Americká armáda podle New York Post provedla to, co sama označila za „mohutné údery“, poté co Teherán během předchozích čtyřiadvaceti hodin zaútočil na zmíněné tři lodě. Washington svůj krok prezentoval jako uvalení „vysokých nákladů“ za porušení příměří.

Trumpova administrativa nezávisle na tom zrušila výjimku, která dosud umožňovala prodej íránské ropy, a znovu na tyto obchody uvalila sankce, napsal deník The Wall Street Journal. Stejné znovuzavedení sankcí na prodej íránské ropy uvedl i server Politico.

Bezpečnost a dodávky se opět propojily

Všechna tři opatření – údery, zrušení výjimky i obnovené sankce – přišla naráz. Pro spojence je toto propojení zásadní. Vojenské odstrašování v Perském zálivu a fyzické dodávky ropy nyní závisejí na jediném rozhodnutí Washingtonu, což bezpečnostní úvahy evropských a asijských dovozců přímo váže na americký postoj vůči Teheránu.

Klíčovým úzkým hrdlem je Hormuzský průliv. Tato úžina mezi Íránem a Arabským poloostrovem přepravuje velkou část námořních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu směřujících do Evropy a Asie. Útoky na lodní dopravu tam zvyšují náklady na pojištění i přepravu i u nákladů, které nikdy nezamíří do amerického přístavu, a přenášejí tak konflikt do ekonomik spojenců.

Zrušení výjimky pro ropu odebírá trhu barely, s nimiž počítal. Dostupné zdroje neuvádějí, jaký objem je zasažen ani kterých odběratelů se výjimka týkala. Tyto údaje zůstávají neověřené a přitom určují, jak silně jsou vystaveny ceny i rafinerie spojenců.

Vzorec eskalace

Hypotéza: údery a sankce tvoří koordinovanou eskalaci, nikoli dvě oddělené reakce. Nasvědčuje tomu, že o obou se informovalo téhož dne, obě se odvolávají na íránskou akci poblíž Hormuzu a Washington údery výslovně spojil s porušením příměří. Proti tomu stojí, že zdrojové materiály nepotvrzují jediné rozhodnutí ani časovou osu, která by obě věci propojovala, a že sankce a vojenská akce spadají pod různé úřady.

Sama zmínka o příměří je významná. Naznačuje předchozí příměří, které podle Washingtonu Teherán porušil, a řadí tak úterní události do již probíhajícího oblouku konfrontace, nikoli na jeho začátek. Zdroje nepopisují podmínky ani datum tohoto příměří.

Co to znamená pro spojence

Pro evropské metropole i asijské ekonomiky závislé na Perském zálivu tato kombinace vyostřuje známé dilema: americké bezpečnostní záruky v Zálivu jsou nyní svázány s americkou kontrolou nad částí globálních dodávek ropy. Obnovené sankce omezují, kam mohou íránské barely legálně směřovat, a tlačí dovozce k jiným dodavatelům a k souladu s americkým vymáháním sankcí.

Pokud jde o odstrašování, údery signalizují, že Washington bude na útoky na obchodní lodní dopravu odpovídat silou, nejen sankcemi. To zvyšuje cenu, kterou by Teherán za zadržování lodí zaplatil, i sázky pro každého, kdo se pohybuje poblíž průlivu.

Co sledovat dál

  • Zda Írán odpoví úderem na lodní dopravu či americké cíle a zda se příměří zcela zhroutí.
  • Rozsah úderů a případné potvrzené cíle, oběti či škody – nic z toho současné zdroje neuvádějí.
  • Objem íránské ropy, který odpadne kvůli zrušení výjimky, a to, kteří odběratelé si nyní musejí najít náhradu.
  • Vyjádření evropských vlád a států Perského zálivu k energetické zranitelnosti a k podpoře amerického vymáhání sankcí.
  • Ceny ropy a pojištění lodní přepravy jako okamžitý ukazatel toho, jak trhy vnímají riziko pro provoz u Hormuzu.

Klíčové údaje – rozsah úderů, zasažené objemy ropy i podmínky porušeného příměří – nejsou v dostupných zdrojích doloženy a jsou zde považovány za neověřené.